středa 21. července 2010

Danse macabre

Šest milionů srdcí vyletělo komínem
svoje malé lži si lásko dnes prominem
budeme tančit s venkovany na návsi vesnice
budeme se smát
mám tě rád

Láska je nenávist a nenávist je láska
jedeme na veselku kočí bičem práská
v červené sametové halence
podobáš se Evě i Marii
dneska mě zabijí

Mé děti pochopily hledí na mě úkosem
třetí oko je prázdný prostor nad nosem
pánbůh se klidně opil levným balkánským likérem
a teď vyspává
jinak to smysl nedává


Jarek Nohavica


videoklip

pátek 9. července 2010

Pasážová revolta


Nosíme z módy kopretiny
čímž okrádáme stáda
a vůl - kdys jméno obětiny
je titul kamaráda
Na obou nohách vietnamku
a jako komfort hlavu
Na klopě placku jak psí známku
Znak příslušnosti k davu
I naše generace
má svoje prominenty
Program je rezignace
a facky argumenty
Potlesk je k umlčení
a pískot na pochvalu
a místo přesvědčení
jen pití píva Z žalu
Pod zadkem stránku Dikobrazu
vzýváme Zlaté tele
Sedáme v koutcích u obrazů
Čekáme Spasitele
Civíme lačně na měďáky
My - Gottwaldovi vnuci
A nadáváme na měšťáky
tvoříce - Revoluci
I naše generace
má svoje kajícníky
a fízly z honorace
a skromné úředníky
a tvory bez svědomí
a plazy bez páteře
a život v bezvědomí
a lásku K nedůvěře
Už nejsme nejsme to co kdysi
Už známe ohnout záda
Umíme dělat kompromisy
a zradit kamaráda
A vděčni dnešní Realitě
líbáme cizí ruce
A jednou zajdem na úbytě
z té smutné revoluce
I v naší generaci
už máme pamětníky
a vlastní emigraci
a vlastní mučedníky
A s hubou rozmlácenou
dnes zůstali jsme němí
Ne - nejsme na kolenou
Ryjeme drškou v zemi!
Karel Kryl

sobota 26. června 2010

Jdem zpátky do lesů...

Sedím na kolejích, které nikam nevedou, 
koukám na kopretinu, jak miluje se s lebedou. 
mraky vzaly slunce zase pod svou ochranu, 
jen ty nejdeš, holka zlatá, kdypak já tě dostanu. 

Ref.: 
Z ráje, my vyhnaní z ráje, 
Kde není už místa, prej něco se chystá. 
Z ráje, nablýskaných plesů, 
Jdem zpátky do lesů, za nějakej čas. 

Vlak nám včera ujel, ze stanice do nebe, 
málo jsi se snažil a málo šel jsi do sebe, ¨ 
šel jsi vlastní cestou a to se zrovna nenosí 
i pes, kterej chce přízeň, napřed svýho pána poprosí. 

Ref.: 
Z ráje … 


Už tě vidím zdálky, jak máváš na mě korunou, 
jestli nám to bude stačit, zatleskáme na druhou, 
sebereme všechny, co si dávaj rande za branou, 
v ráji není místa, možná v pekle se nás zastanou. 

Ref.: 
Z ráje … 



Pavel Žalman Lohonka


videoklip

středa 9. června 2010

Řekli mi vrať se



1. Čistím si frak a sbírám síly 
   v klínu bílých palečnic 
   hladí mi tvář co ponížily
   ale dál už nic 
   
R: Řekli mi vrať se 
   léto je krátký 
   a obraz tvůj má zlatej rám
   řekli mi vrať se
   no tak jdu zpátky
   otcové matky
   mířím k vám 
2. Od pravdy kus a blízko k válce 
   za starej dobrej lepší svět 
   na tisíc let a na tři palce 
   měl bych závidět 
R: 
3. Předobrá dámo jen pusť mou hlavu 
   neumí nic už vykouzlit 
   obětuj bohům, cti i právu 
   já už musím jít 
R:  ...psové a kočky 
       mířím k vám 
Druhá Tráva

sobota 5. června 2010

Přelezl jsem plot



Přelezl jsem plot
zul šněrovací boty
vojáčku co ti je
máš ruce z železa
Na smrt a na život
nás rozdělily ploty
tomu kdo přežije
těžko se přelézá

Na smrt a na život
a není střední cesty
a není mělký brod
buď smůla anebo štěstí
Na smrt a na život
mi rozpůlili lásku
jsem jako loutka na provázku
jako loutka na provázku

V první putyce
u rozžhavených kamen
dám si horký grog
holky si přisednou
Já sáhnu po klice
a nebe sundám z ramen
udělal jsem krok
přes propast bezednou
Na poště od slečny
dostal jsem telefonní seznam
je mi tak zbytečný
já nikoho tu neznám
Jsem jako cizí host
venku za kasárenskou branou
vojáčku nashledanou
ahoj a nashledanou

Jsem jako cizí host
v tomhletom divném světě
bojuju o život
a sedím v tramvaji
Prosil jsem o milost
oni mi řekli Dobrá jděte
přelezl jsem plot
další mě čekají

Je postní neděle
a majestátné ticho
a v hradišťském kostele
si Pán Bůh nacpal břicho
a v dobrém rozmaru
nazval mě vlastním synem
pak jsme se opili
erárním mešním vínem

Přelezl jsem plot


Jarek Nohavica

úterý 25. května 2010

...šlapou bačkůrky strachu... (Battledress)

Zapnu vzpomínkovou frézu romantiky battledressů
a najednou je mi šestnáct let,
když jsem byl do čundrů janek, dřív, než zpíval Wabi Daněk
když jsem poznal celtovanej svět.


Strašně jsem chtěl, než zestárnu, battledress mít i usárnu,
a pak jsem stál na nádraží i já,
zabalený saky-paky, na sobě tu bundu khaki
s domovenkou Czechoslovakia".


Silver A, Silver B, pak poslední pozdrav z paluby,
šlapou bačkůrky strachu i holínky záhuby,
právě slét' bílý květ, noc je protržená obálka,
už se k lesům snáší Valčík, Švarc a Opálka.


Horečně se potí záda a ruka už stengun skládá,
mercedes se blíží od Břežan,
pak ožehne výbuch zdola pyšný profil protektora,
s kletbou Gabčík odhazuje zbraň.


Silver A, Silver B, pak poslední pozdrav z paluby,
šlapou bačkůrky strachu i holínky záhuby,
právě slét' bílý květ, noc je protržená obálka,
už se k lesům snáší Gabčík, Kubiš, Opálka.


Půl čtvrté a potom celá, motory zní u kostela,
v kterém sedm stínů tají dech,
už se vojsko staví do řad, Jidášové žijí pořád,
a už salvy duní na schodech.


Silver A, Silver B, holky krásněj', válka-neválka,
vzpomínám na ta jména - Bublík, Hrubý, Opálka,
Silver A, Silver B, smrťák roztočil už osudí,
it's a long way to Tipperary, kov na spánku zastudí.


Antropoid ...
Out Distance ...
Tin ...
Bioscop ...
Percentage ...
Zinc ...
Antimony ...


Silver A, Silver B, ozvěny stengunů doráží,
Resslovkou kráčím dolů ke smíchovskýmu nádraží ...


Honza Vyčítal

středa 21. dubna 2010

Babylon

Když hrdost s prasaty se válí na kompostě,
v korytě perly jsou a nouze v podhradí,
[: jdu s tebou, plešatý, po babylonském mostě,
pod bledou kulisou na temném pozadí. :]


Tvá ruka chvěje se, snad strachem nebo touhou,
v podpaží zvlhla jsi, jen chvíli od klína,
[: na špatné adrese, kde kdekdo chce být slouhou,
kde všichni souhlasí a každý proklíná. :]


R: Ach, lásko, co se s námi stalo, vždyť blbství zívající
nám véčka prstů vzalo i světlá světla svící,
a správci staronoví dál v kalné vodě loví,
zvuk mincí mezi slovy, co říci, co říci, co říci?


Amora bez luku už překřičely žestě,
v hospůdce se sloupy si se mnou víno dej,
vedu tě za ruku po babylónském městě,
ty nejsi ke koupi, já nejsem na prodej,
vedu tě za ruku po babylónském městě,
ty nejsi ke koupi, já nejsem na prodej!


Karel Kryl

pátek 9. dubna 2010

Zpátky do trenek


Jak z vypitého piva láhev se vrací,
jak od jihu ptáci, jak do potoka raci,
jako jaro do krajiny modrých pomněnek,
jak vracejí se investice například z ropy,
jak východ se vrací do Evropy,
my ze slipů vracíme se zpátky do trenek.

Kdo chce s námi světem jít,
rovnou nohou vykročit,
po dlouhé noci najít zase den,
mít hlavu plnou nových myšlenek,
ten ať se vrátí do trenek,
ať se přidá k dlouhé řadě slavných jmen.

Byl to Shane, byl to Shane,
Tom Sawyer i Chamberlain,
Hillary, Amundsen, seržant Pepper, Manfred Mann,
doktor Jekkyl i pan Hyde
a každý, kdo chce být all right,
na doma i na venek: zpátky do trenek.

Když s dámou chceš prožít něžný sen,
pak přes balkon jseš vyhoštěn
a ve slipech jdeš noční ulicí,
v trenkách je to hned jiná,
v trenkách jdeš jak z kasina,
už ti chybí jenom chleba s hořčicí.

Svoboda, svoboda,
volnost, rovnost, pohoda,
po dlouhé noci přišel nový den,
nenávist a násilí
jsme pohřbili a zapili,
defilujem v dlouhé řadě slavných jmen.

Byl to Shane, byl to Shane,
Tom Sawyer i Chamberlain,
Lomikar, Kozina, i Vlasta Redl ze Zlína,
nosí je pražská Sparta,
Timur a celá jeho parta,
na doma i na venek: zpátky do trenek.
Pavel Dobeš


videoklip

sobota 3. dubna 2010

Dál se háže kamením

Ve městě jménem Jeruzalém
v hlavním městě římské kolonie
na sklonku Velikonoc
Pilát si ruce myje

Otrhaný Ježíš stojí opodál
dav se mu směje zblízka
jak je to dál
dál se háže kamením a píská

Ná-na-na ná-na-ná-na
ná-na-na ná-na-ná
ná-na na-na-na-na
na-na ná

Kříže se nemění
jen příjmení a jména
když letí kamení
jde kolem huby pěna
potom se omluvíme
pomníky postavíme
a hlavy ozdobíme

V břevnovském klášteře jde dým
knihy se pálí
ve jménu kalicha
oltáře rozsekali

Dobrý muž schovaný za portál
křičí To ďábel spískal
jak je to dál
dál se háže kamením a píská

Ná-na-na ná-na-ná-na
ná-na-na ná-na-ná
ná-na na-na-na-na
na-na ná


Kříže se nemění
jen příjmení a jména
když letí kamení
jde kolem huby pěna
potom se omluvíme
pomníky postavíme
a housky posvačíme



Kostel v Arles se kácí
dle žabí perspektivy
bláznivá kráso
Vincent je jurodivý

Profesor akademie předvádí lineál
Zde jak radno viděti je ryska
jak je to dál
dál se háže kamením a píská

Kříže se nemění
jen příjmení a jména
když letí kamení
jde kolem huby pěna
potom se omluvíme
pomníky postavíme
a hlavy ozdobíme

Malý muž s kytarou na pódiu
zavírá vrátka
pravda je v proscéniu
krutá a bez pozlátka

A lidé opouštějí sál
zaujmout stanoviska
jak je to dál
dál se háže kamením a píská

Kříže se nemění
jen příjmení a jména
když letí kamení
jde kolem huby pěna
potom se omluvíme
pomníky postavíme
a hlavy ozdobíme

Ve městě jménem... ale to je jedno
na sklonku historie
miliarda Pilátů
zase si ruce myje



Jarek Nohavica

pátek 2. dubna 2010

Pravda a lež

Šla Pravda světem a na chudý duchem se smála
pro blahoslavený navlíkla honosný šat
v zákoutí špinavým drzá Lež ve stínu stála
ta Pravdu pozvala k sobě přenocovat

A Pravda znavená usnula jen co si sedla
ze sna se culila naivka důvěřivá
jen oči zavřela už se Lež z postele zvedla
a začla si pokradmu zkoušet ten její háv

S Pravdou mně můžete leda tak políbit záda
ženská je ženská tak jakýpak cavyky s ní
kdopak tu rozpozná která je Lež která Pravda
až budou obě dvě donaha vysvlečený

Na její blůzu si její brož fešácky připla
pod paží stříkla si jejím dezodorem
peníze hodinky doklady všechno jí štípla
odplivla odporně zaklela vypadla ven

K ránu až zjistila Pravda co všechno jí schází
před zrcadlem se pak notně podivila
někdo už odněkud donesl hrst černých sazí
aby se ta čistá Pravda tak nelišila

Pravda se smála že na ni kameny házejí
vždyť lež je to všechno a Lež taky mý šaty má
blahoslavení s ní protokol sepsali rázem
byla to rozmluva dost málo přívětivá

Vyfásla pokutu a ještě mohla bejt ráda
ostatně cizí šmouhy přišili jí
nějaká mrcha tu tvrdí že je prej Pravda
a zatím se potlouká nahá a ve škarpě spí

Ubohá Pravda se brání a přiznat se nechce
to máš holka marný jak chceš se dušuj a křič
Lež zatím potvora ukradla vzrostlýho hřebce
a dlouhý a pěstěný nohy ji odnesly pryč

Leckterej hlupák se dodneška o Pravdu hádá
pravdy se ovšem v těch řečičkách nedobereš
jistěže ve světě nakonec zvítězí Pravda
ale až dokáže to co dokáže Lež

Často je k mání vodky jen půl litru na tři
a ani nevíš s kým dneska přenocuješ
někdo tě vysvlíkne řeknou ti že ti to patří
a dřív než se naděješ nosí tvé kalhoty Lež



Hudba+text: Vladimír Vysocký
Překlad: Milan Dvořák