Pojednou dítě vzkřikne ze sna
a probudí je vlastní pláč
To velké Malé se mu zdálo
a cosi dávného se stalo
a dítě neví proč a zač
A je tu bezednost té chvíle
kdy černé bezy kvetou bíle
a voní noc jak stonek rdesna
(Jan Skácel - Dávné proso)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat