| Ráno mě probouzí tma sahám si na zápěstí zda mi to ještě tluče zdali mám ještě štěstí nebo je po mně a já mám voskované boty ráno co ráno stejné probuzení do nicoty Není co není jak není proč není kam není s kým není o čem každý je v sobě sám vyzáblý Don Quijote sedlá svou Rosinantu a Bůh je slepý řidič sedící u volantu Zapínám telefon - záznamník cizích citů špatné zprávy chodí jako policie za úsvitu jsem napůl bdělý a napůl ještě v noční pauze měl bych se smát ale mám úsměv Mikymauze rána bych zrušil Dobrý muž v rádiu pouští Chick Coreu opravdu veselo je asi jako v mauzoleu ve frontě na mumii mám kruhy pod očima růžový rozbřesk fakt už mě nedojímá Povídáš něco o tom co bychom dělat měli pomalu vychládají naše důlky na posteli všechno se halí v šeru čí to bylo vinou že dřevorubec máchl mezi nás širočinou? Postele rozdělené na dva suverénní státy ozdoby na tapetách jsou jak pohraniční dráty ve spánku nepřijde to spánek je sladká mdloba že byla ve mně láska je jenom pustá zloba dráty bych zrušil | | Prokletá hodina ta minuta ta krátká chvíle kdy věci nejsou černé ale nejsou ani bílé kdy není tma ale ještě ani vidno není bdění je bolest bez slastného umrtvení Zběsile mi to tepe a tupě píchá v třísle usnout a nevzbudit se nemuset na nic myslet opřený o kolena poslouchám tvoje slzy na život už je pozdě a na smrt ještě brzy Co bylo kdysi včera je jako nebylo by káva je vypita a není žádná do zásoby věci co nechceš ať se stanou ty se stejně stanou a chleba s máslem padá na zem vždycky blbou stranou máslo bych zrušil Povídáš o naději a slova se ti pletou jak špionážní družice letící nad planetou svlíknout se z pyžama to by šlo ještě lehce dvacet let mluvil jsem a teď už se mi mluvit nechce Z plakátu na záchodě prasátko vypasené kyne mi zatímco se kolem voda dolů žene všechno je vyřčeno a odnášeno do septiku jenom mně tady zbývá prodýchat pár okamžiků Sahám si na zápěstí a venku už je zítra hodiny odbíjejí signály Dobrého jitra jsem napůl bdělý a napůl ještě v noční pauze měl bych se smát ale mám úsměv Mikymauze lásku bych zrušil Ráno mě probouzí tma sahám si na zápěstí zda mi to ještě tluče zdali mám ještě štěstí nebo je po mně a já mám voskované boty ráno co ráno stejné probuzení do nicoty |
Jarek Nohavica
Žádné komentáře:
Okomentovat