Seděl jsem za stolem a básně čet rádio hrálo vtom slyším ťukání na parapet tak tiché že se mi možná jen zdálo zastřený mužský hlas z chodníku tiše se ptal Nerad vás ruším pane básníku ale mohli bychom na chvíli dál?
V předsíni podal mi deštník a plášť a láhev vína jako bych někde už viděl tu tvář byla to tvář na kterou se nezapomíná v průvanu zhasla mi svíčka zvenku studený vítr vál na chodbě na dlaždičkách za ním černý havran stál
Usedl do křesla a černý pták sedl mu v klíně bodlo mě u srdce když spatřil můj zrak že z podešví mu trčí koňské žíně Tak nás tu máte jak jste si přál na lampu padl stín přes psací stůl když mi vizitku dal firma Ďábel a Syn
V tolika nocích a v tolika dnech jsem ho vzýval volal ho na pomoc když docházel dech a teď jsem se mu z očí v oči díval cítil jsem konopnou smyčku jak mi svírá krk když ze záňadří vytáhl ceduličku a dlouhý husí brk
Jarek Nohavica
| Za kapku krve tě zahrnu vším co budeš žádat vidět to co jiní nevidí tě naučím a slova k slovům v písně skládat Co za to žádáš? ptal jsem se ptal jsem jen nuzný tvor a havran v rohu zakrákal Never more
Na dlani zaschlou kapku krve mám a tma je v sále když přijdou lijáky tak bolí ten šrám a ono podívej se z okna - prší stále nešťastně šťastný v půlce života kymácející se vor a havran na rameni skřehotá Never more
|
Žádné komentáře:
Okomentovat