Kdesi dole v babiččině skříni
bydlí beduíni, v její skříni.
Křičí na mě - kámo dej mi čouda,
cígo za velblouda, křičí na mě.
Dlouhý karavany jdou hlavní třídou
dlouhý karavany jdou, já jdu s nima
zapít trable který jsou, který přijdou,
je to príma chvíli být mezi svýma.
Člověk míní, Pámbu zase mění,
beduíni v skříni zabydlení
karty hrají, pijí vodu z misek,
kdy je Šrámkův Písek vyzvídají.
V šeru skříně tiše dřepí blázen
touží po oáze po tvém klíně…
Karel Plíhal
Žádné komentáře:
Okomentovat