Chvíle

Za žádnou pravdu na světě.

Ale jestli chceš,

za malý pětník ticha.

Je chvíle, která půlí krajinu.

Pokorný okamžik,

kdy někdo za nás dýchá.

a je to prosté jako zázrak

a jako věčnost ve chvíli

kdy zase znovu nebudeme

jako jsme předtím nebyli

maminko nejsi je to dávno

a my jsme malou chvíli zbyli

udělali jsme toho málo

a ani smrt jsme nezabili

ať temno světlu ustoupí

ta stará prosba stále tkví

jak zbytek rzi a jako v snách

na slunečních ach hodinách

dospělé básně chodí vzpřímené

čtyřverší ale čtyřverší má krátká

přicházejí za mnou po čtyřech

jak ovečky a oslík nebo pacholátka

člunek je rychlý a nit nekonečná

v osnovu věčnou věčný tkadlec tká

i pády hvězd i léto podzimu

jestřába na nebi a žlutá housátka

Jan Skácel