Benefice černých koní

Jsem doma sám a přesto obklopen
náramnou spoustou podmanivých žen
smějí se na mě ze všech bílých stěn
tak hloupě a tak mile
jsou noci, kdy bych umřel pro víru
že jsou tu pro mě a mně na míru
škoda, že sám je léta z papíru
si stříhám z dlouhé chvíle

Chci dát ty dívky tváří ke stěně
sotva však začnu spatřím nechtěně
zprávu, jež mi dávno v uších zvoní
na rubu snímku drobnou kurzívou
v rubrice „Různé“ jen tři slova jsou
oznamují benefici černých koní

V rádiu zpívaj zlatí slavíci
z okna vidím starce, kráčí ulicí
jak proti proudu řeky hučící
a neslyší ty hity
v dostihu světa není favorit
je černým koněm, jenže co má být?
i černí koně mohou zvítězit
a to je důležitý

Když ani děti už mu nepíší
když přijde chvíle nouze nejvyšší
je tu místo, které teplem voní
po kostkách žuly, nebo v závějích
teď půjde za svou zbylou nadějí
nabízí ji benefice černých koní

A holka, kterou nikdo neměl rád
si dala dvěstě fotek udělat
přečetla třikrát každý inzerát
co vyšel v Mladým světě
jak ale běží týden za týdnem
ptá se, kde jsou ti čtyři v zeleném?
proč mlčí značka „Odepíšu všem“?
ta šance v jedné větě

Každý z nich jistě dávno napsat chtěl
pak se však ztratil, zranil, uhořel…
věděl přitom míň než málo o ní
tak jako hejno, které odlétá
ze spárů zimy někam do léta
ona míří k benefici černých koní

A jako Golem, jemuž vzali šém
je tenhle mladík s divným pohledem
maliny světa slévají se v džem
když nikdo neví kdo jsi
tamtoho vedle, toho ale znáš
má bílý vousy, je to Mikuláš
ti, kterým rozdal dárky i svůj plášť
už těžko vzpomenou si

Jen další vousáč, co je bez peněz
včera byl někým, ale kým je dnes?
lidská paměť není paměť sloní
uhání proto nocí na saních
a práská bičem, aby ještě stih
všechny známé v benefici černých koní

Na tvářích stopy noci probdělé
z hospod se trousí strážní andělé
nemůžou lítat, jsou dost při těle
a chodí nešikovně
přesto se snaží každé pondělí
aby si aspoň matně vzpomněli
kam se jim jejich lidé poděli
ach, proč jen nešli rovně!

Anděli strážný, mocný přelude
nehledej v nebi, tam to nebude
mraky vodu a ne slzy roní
ta tvoje voda, ta je bez chuti
s pozemskou solí, nemáš vyhnutí
musíš dojít k benefici černých koní

Já svoje okno radši zacloním
mám tu ty krásky, snad se vrátím k nim
a nebo půjdu vedle, zazvoním
ať zjistím, kdo tam bydlí
ta, co mi přišla právě otevřít
není moc k světu, stejně jak ten byt
já ji však můžu rumem pohostit
a nabídnout jí židli

Napohled jsme jak duo komiků
naštěstí tady máme muziku
zpívám „La la la“ jenom pro ní
ty špatné písně jsou jak dobrý klih
lepí nás k sobě a já cítím z nich
skřípat dveře benefice černých koní

Michal Horáček