Prostři mi plátnem z babích let,
ustel mi sítí z říčních řas,
prostři mi plátnem, ustel sítí,
požehnej sluncem hodným z nás.
Ty, kdož jsi dal mým statkům účel,
mým skutkům řád, mým krokům směr,
mým lodím vítr, ústům dech,
mým bokům krajku z alčích per.
Prostři mi plátnem z babích let,
ustel mi sítí z říčních řas,
prostři mi plátnem, ustel sítí,
požehnej sluncem hodným z nás.
Ty, kdož se scházíš s paní pláště,
kdož jsi dal dlouhým nocím práh,
mým očím žízeň, dlaním cit
a stíny kouzlíš po střechách,
Prostři mi plátnem z babích let,
ustel mi sítí z říčních řas,
prostři mi plátnem, ustel sítí,
požehnej sluncem hodným z nás.
Robert Křesťan
Žádné komentáře:
Okomentovat