Prošel jsem hlubokým lesem,
Dopisy bez podpisu
změněným rukopisem
slovíčka plná hnisu
vykřičník za dopisem
Výstřely těžkou zbraní
výstřely ze zálohy
já nemohu se bránit
rozstříleli mi nohy
Někdo mi v noci vlezl do zahrady
polámal angreštové keře
a já jsem čekal svoje kamarády
a nechal otevřené všecky dveře
V blátivých bagančatech
někdo mi v duši šlape
a blíny jedovaté
zasadil pod okapem
Znát aspoň křestní jména
anebo souřadnice
ach zlobo bezejmená
ty bolíš o to více
A já jsem z oken sundal žaluzie
a chodím zimou deštěm prostovlasý
dokud mě nějaký blesk nezabije
či dokud za blázna mě neprohlásí
Nestůjte ke mně zády
já chci vás vidět čelem
jak znám své kamarády
jak znám své kamarády
chci znát i nepřátele
Jarek Nohavica
| Ráno mě probouzí tma sahám si na zápěstí zda mi to ještě tluče zdali mám ještě štěstí nebo je po mně a já mám voskované boty ráno co ráno stejné probuzení do nicoty Není co není jak není proč není kam není s kým není o čem každý je v sobě sám vyzáblý Don Quijote sedlá svou Rosinantu a Bůh je slepý řidič sedící u volantu Zapínám telefon - záznamník cizích citů špatné zprávy chodí jako policie za úsvitu jsem napůl bdělý a napůl ještě v noční pauze měl bych se smát ale mám úsměv Mikymauze rána bych zrušil Dobrý muž v rádiu pouští Chick Coreu opravdu veselo je asi jako v mauzoleu ve frontě na mumii mám kruhy pod očima růžový rozbřesk fakt už mě nedojímá Povídáš něco o tom co bychom dělat měli pomalu vychládají naše důlky na posteli všechno se halí v šeru čí to bylo vinou že dřevorubec máchl mezi nás širočinou? Postele rozdělené na dva suverénní státy ozdoby na tapetách jsou jak pohraniční dráty ve spánku nepřijde to spánek je sladká mdloba že byla ve mně láska je jenom pustá zloba dráty bych zrušil | | Prokletá hodina ta minuta ta krátká chvíle kdy věci nejsou černé ale nejsou ani bílé kdy není tma ale ještě ani vidno není bdění je bolest bez slastného umrtvení Zběsile mi to tepe a tupě píchá v třísle usnout a nevzbudit se nemuset na nic myslet opřený o kolena poslouchám tvoje slzy na život už je pozdě a na smrt ještě brzy Co bylo kdysi včera je jako nebylo by káva je vypita a není žádná do zásoby věci co nechceš ať se stanou ty se stejně stanou a chleba s máslem padá na zem vždycky blbou stranou máslo bych zrušil Povídáš o naději a slova se ti pletou jak špionážní družice letící nad planetou svlíknout se z pyžama to by šlo ještě lehce dvacet let mluvil jsem a teď už se mi mluvit nechce Z plakátu na záchodě prasátko vypasené kyne mi zatímco se kolem voda dolů žene všechno je vyřčeno a odnášeno do septiku jenom mně tady zbývá prodýchat pár okamžiků Sahám si na zápěstí a venku už je zítra hodiny odbíjejí signály Dobrého jitra jsem napůl bdělý a napůl ještě v noční pauze měl bych se smát ale mám úsměv Mikymauze lásku bych zrušil Ráno mě probouzí tma sahám si na zápěstí zda mi to ještě tluče zdali mám ještě štěstí nebo je po mně a já mám voskované boty ráno co ráno stejné probuzení do nicoty |
| Seděl jsem za stolem a básně čet rádio hrálo vtom slyším ťukání na parapet tak tiché že se mi možná jen zdálo zastřený mužský hlas z chodníku tiše se ptal Nerad vás ruším pane básníku ale mohli bychom na chvíli dál? V předsíni podal mi deštník a plášť a láhev vína jako bych někde už viděl tu tvář byla to tvář na kterou se nezapomíná v průvanu zhasla mi svíčka zvenku studený vítr vál na chodbě na dlaždičkách za ním černý havran stál Usedl do křesla a černý pták sedl mu v klíně bodlo mě u srdce když spatřil můj zrak že z podešví mu trčí koňské žíně Tak nás tu máte jak jste si přál na lampu padl stín přes psací stůl když mi vizitku dal firma Ďábel a Syn V tolika nocích a v tolika dnech jsem ho vzýval volal ho na pomoc když docházel dech a teď jsem se mu z očí v oči díval cítil jsem konopnou smyčku jak mi svírá krk když ze záňadří vytáhl ceduličku a dlouhý husí brk Jarek Nohavica |  Za kapku krve tě zahrnu vším co budeš žádat vidět to co jiní nevidí tě naučím a slova k slovům v písně skládat Co za to žádáš? ptal jsem se ptal jsem jen nuzný tvor a havran v rohu zakrákal Never more Na dlani zaschlou kapku krve mám a tma je v sále když přijdou lijáky tak bolí ten šrám a ono podívej se z okna - prší stále nešťastně šťastný v půlce života kymácející se vor a havran na rameni skřehotá Never more |
Až budu starým mužem
Na jedné lodi plujem
Chceš-li za mnou lásko
