Šla Pravda světem a na chudý duchem se smála
pro blahoslavený navlíkla honosný šat
v zákoutí špinavým drzá Lež ve stínu stála
ta Pravdu pozvala k sobě přenocovat
A Pravda znavená usnula jen co si sedla
ze sna se culila naivka důvěřivá
jen oči zavřela už se Lež z postele zvedla
a začla si pokradmu zkoušet ten její háv
S Pravdou mně můžete leda tak políbit záda
ženská je ženská tak jakýpak cavyky s ní
kdopak tu rozpozná která je Lež která Pravda
až budou obě dvě donaha vysvlečený
Na její blůzu si její brož fešácky připla
pod paží stříkla si jejím dezodorem
peníze hodinky doklady všechno jí štípla
odplivla odporně zaklela vypadla ven
K ránu až zjistila Pravda co všechno jí schází
před zrcadlem se pak notně podivila
někdo už odněkud donesl hrst černých sazí
aby se ta čistá Pravda tak nelišila
Pravda se smála že na ni kameny házejí
vždyť lež je to všechno a Lež taky mý šaty má
blahoslavení s ní protokol sepsali rázem
byla to rozmluva dost málo přívětivá
Vyfásla pokutu a ještě mohla bejt ráda
ostatně cizí šmouhy přišili jí
nějaká mrcha tu tvrdí že je prej Pravda
a zatím se potlouká nahá a ve škarpě spí
Ubohá Pravda se brání a přiznat se nechce
to máš holka marný jak chceš se dušuj a křič
Lež zatím potvora ukradla vzrostlýho hřebce
a dlouhý a pěstěný nohy ji odnesly pryč
Leckterej hlupák se dodneška o Pravdu hádá
pravdy se ovšem v těch řečičkách nedobereš
jistěže ve světě nakonec zvítězí Pravda
ale až dokáže to co dokáže Lež
Často je k mání vodky jen půl litru na tři
a ani nevíš s kým dneska přenocuješ
někdo tě vysvlíkne řeknou ti že ti to patří
a dřív než se naděješ nosí tvé kalhoty Lež
Hudba+text: Vladimír Vysocký
Překlad: Milan Dvořák
Zobrazují se příspěvky se štítkemVysockij Voloďa. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemVysockij Voloďa. Zobrazit všechny příspěvky
pátek 2. dubna 2010
sobota 7. března 2009
On nevrátil se z boje

Proč se svět jiný zdá vždyť čím byl je i dnes
dob je čtvero a oči jsou dvoje
vzduch je stejný i voda je stejná i les
jenom on se už nevrátil z boje
Dnes je pozdě se ptát kdo byl pod a kdo přes
kdo to v hádkách z nás dvou více projel
nikdy dřív mi tak moc nescházel jako dnes
když se už nevrátil zpátky z boje
Neměl hlas vážně ne ale zpíval moc rád
ať jsem řek co jsem řek on mlel svoje
já byl spáč ale on nenechával mi spát
no a včera se nevrátil z boje
Ne že bych brečet chtěl ne to ne nemám sil
ale byli jsme dva a mám dojem
že se zved severák oheň můj uhasil
když se on nevrátil včera z boje
Jaro stáhlo si svůj krunýřek ledový
povídám kouřil bych kámo co je
dáme žváro a nic ticho mi odpoví
neboť on se už nevrátil z boje
Naši padlí tu jsou jako by nepadli
drží stráž hruď na hruď vedle sebe
na nebi modravém stromy se zrcadlí
celý les modrý je jako nebe
V zemljance místa dost co teď s tím udělám
vše co bývalo naše je moje
ale já nechci nic podivný pocit mám
že to já jsem se nevrátil z boje
Vladimír Vysocký
překlad: Jaromír Nohavica
klip s písní V.Vysockého
zvukový soubor s interpretací J. Nohavicy
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
