
Na dně každé písně,
i té nejsmutnější,
na dně každé sklénky
něco tiše cinká.
Někdy víc
a jindy jenom málo.
Chci to slyšet.
Bůhví co mne nutí,
ale musím čekat na cinknutí,
jinak by se moje srdce bálo.
(Jan Skácel)
...snad, že trocha poezie nikoho nezabije...
2 komentáře:
Ráda jsem si početla, ráda jsem prohlídla Tvoje fotky...dobře korespondují s verši...těším se na další... Ahoj Fis
Jarko - děkuji
Okomentovat